Svou soutěžní kariéru začal ve věku 18 let, jezdil s vozy Skupiny B a pomohl odladit vůz ŠKODA FELICIA KIT CAR. Letos bude Stigu Blomqvistovi 72 let.

Sotva začal Stig Blomqvist řídit, uvědomil si, že je předurčen pro rallye. Bylo mu stále ještě osmnáct let, když za volantem Saabu 96 vybojoval druhé místo na lokální rallye. Psal se rok 1964.

Společně se svým dlouholetým přítelem a později týmovým kolegou Perem Eklundem se vyučil instruktorem řízení, ale brzy získal místo v továrním týmu značky Saab. Opět se ocitl za volantem modelu 96, se kterým se mu v roce 1971 podařilo dosáhnout svých prvních vítězství na mezinárodních rallye – poprvé ve Švédsku a potom na finské Rallye tisíce jezer a RAC Rally ve Velké Británii.

Obratný malý Saab dovezl Blomqvista k mnoha dalším vítězstvím, včetně švédské rallye v roce 1972 a znovu 1973, kdy kromě ní vyhrál i švédský národní pohár. V letech 1977 a 1979 se stal švédským šampiónem znovu, tentokrát za volantem Saabu 99. Na začátku osmdesátých let však značka Saab začala ztrácet na své soupeře a nakonec svět rallye opustila.

Blomqvist potom strávil sezónu za volantem neortodoxního švédského hatchbacku Talbot Lotus Sunbeam, ale brzy dostal pro sezónu 1982 nabídku od Audi. Díky svému typickému skandinávskému jízdnímu stylu dostal brzy příležitost zazářit mezi hvězdami jako Michele Mouton nebo Hannu Mikkola. Znovu vyhrál švédskou rallye a tentokrát zazářil také v San Remu.

To vedlo k tomu, že se pro rok 1983 stal plnohodnotným jezdcem Audi. A začal skvěle, sedmkrát stál na stupních vítězů a dojel čtvrtý v RAC Rally, což mu vyneslo celkově čtvrté místo ve Světovém poháru.

Následující rok, 1984, Audi přišlo s modelem Sport quattro S1, výkonnějším než původní quattro a zároveň kratším. Jeho jízdní vlastnosti však nebyly všem jezdcům po chuti a problém s nimi měli zvláště Michele Mouton a právě Stig Blomqvist – ten však i přesto dokázal toho roku vyhrát titul mistra světa, před týmovým kolegou Hannu Mikkolou.

Rozhodnutí pokračovat jen ve vývoji nového, kratšího quattra S1 namísto jeho oblíbeného quattra A2 s delším rozvorem však vedlo k neshodám s vedením týmu a Blomqvist tak nakonec Audi v roce 1985 opustil. Přešel k Fordu, kde startoval se speciálem RS200, a později k Peugeotu, za volant modelu 205 Turbo 16 E2. Vyhrál ještě pár rallye, ale na titul už to nestačilo.

Po zrušení rallyeové Skupiny B zůstal Blomqvist u Fordu, kde tentokrát startoval se Sierrou RS Cosworth a dokázal se několikrát umístit na stupních vítězů. Jezdil také s Volkswagenem Golf na Safari Rally a nějaký čas strávil i u Nissanu, kde se mu podařilo dostat Sunny GTI-R na své poslední stupně vítězů ve WRC na švédské rallye.

V roce 1996, kdy mu bylo 50 let, ho pozval tým ŠKODA Motorsport, aby využil svých zkušenosti s vozy s pohonem předních kol a pomohl s vývojem speciálu FELICIA KIT CAR. Na britské RAC Rally, která se toho roku vrátila zpět do severního Walesu, dostal skvělou příležitost ukázat, co umí.

A také to udělal. I když RAC Rally zasáhly toho roku zvláště náročné podmínky, Blomqvist využil svých skandinávských schopností – jako bohatého využití brzdění levou nohou – a stal se jedním z těch mála, kterým se podařilo dojet a skončil více než sedm minut před nejbližším dalším vozem s pohonem přední nápravy. Celkově se umístil třetí, což byl v té době pro tým ŠKODA Motorsport pozoruhodný úspěch.

A bylo to také jeho poslední umístění na stupních vítězů ve WRC. Od té doby startoval v mnoha různých závodech a soutěžích, včetně závodu do vrchu na horu Pikes Peak nebo amerického poháru rallye. Občas se dokonce vrátil do WRC, na švédské rallye naposledy startoval v roce 2006, kdy mu bylo 60.

Od roku 2006 většinou startuje v historických rallye nebo expedičních závodech jako je East African Safari Classic. Provozuje také školu řízení v laponském Jokmokku, za severním polárním kruhem.