Škoda Motorsport oslavuje 125 let a my si připomínáme významné milníky z této dlouhé a bohaté historie. Dnes se vydáme na úplný začátek – po stopách prvního mistrovského titulu, i když z neoficiálního šampionátu, který do Mladé Boleslavi přivezl Václav Vondřich.
Dne 27. června roku 1901 se Narcis Podsedníček postavil na start závodu z Paříže do Berlína s motocyklem Laurin & Klement, čímž položil základní kámen toho, co dnes známe jako Škoda Motorsport. Letos je to tedy 125 let, co stroje z Mladé Boleslavi závodí, ať už jejich jezdci byli první odvážlivci na prašných cestách Rakouska-Uherska, vytrvalostní hrdinové na Rallye Monte-Carlo, nebo současní mistři kategorie WRC2 po celém světě. Dnes už všichni vědí, že Škoda je značkou šampionů. Kdo ale získal titul jako první?
A tak se závodilo
Vezměme to od začátku. Továrníci Václav Laurin a Václav Klement správně chápali důležitost závodění již od svých počátků. Když tak po světě jízdních kol začali objevovat i ten motocyklový a přišli na optimální umístění motoru v rámu, což zlepšilo těžiště a usnadnilo ovládání, museli to také říct světu. A spolehlivost a výkon se přece nejlépe ukážou při motoristickém sportu.
Prvním úspěšným motocyklovým závodníkem se tak stal již zmíněný Narcis Podsedníček, který v továrně Laurin & Klement pracoval od roku 1900 a řídítek se chopil o rok později. Do cíle svého prvního závodu z Paříže do Berlína dorazil jako první motocyklista, podle některých zdrojů dokonce jako jediný. Nezkušený Podsedníček, sám ve velkém městě, si ale nechal potvrdit příjezd jen od strážníka. Do cíle totiž dorazil v noci a nikoho jiného nenašel, takže mu vítězství nebylo uznáno.
Po příjezdu domů se továrníci pustili do vylepšování svých strojů na základě cenných poznatků ze soutěžního podniku. Z Podsedníčka se stal uznávaný odborník na motocykly a samozřejmě sám pravidelně závodil. Byl také učitelem, mimo jiné učil jezdit na motocyklu hraběte Alexandra Kolowrata.
Závody, někdy dlouhé až přes tisíc kilometrů, se tak staly pevnou součástí značky a v roce 1903 už mladoboleslavské motocykly nechyběly v žádném významném sportovním podniku – z 33 startů jejich jezdci získali 31 zlatých medailí. Nadšení do motorsportu z dobových pramenů jednoduše sálá.
Pomsta za hřebíky
V roce 1904 se ve francouzském městečku Dourdan konal Gordon Bennet Cup, první oficiální motocyklový závod národů na světě. Za rakousko-uherský autoklub se zúčastnil i jistý Václav Vondřich, zkušený cyklistický závodník, kterému učarovaly motocykly. Původem pilníkář se zalíbil i Václavu Klementovi, který s ním na začátku téhož roku podepsal smlouvu. Vondřich tak osedlal dvouválcový model CCR 5 HP. Napoprvé to ale ve Francii nevyšlo. Někteří zlomyslní diváci jeho snahu uspět zkazili vysypáním hřebíků na trať. Jeden z nich mu propíchl pneumatiku a Vondřich havaroval. Oklepal se, opravil motocykl, a dokonce se i vrátil do závodu, ztrátu už ale nedohnal.
Vondřich to však nevzdal a propříště se rozhodl ještě víc trénovat. Mezitím v Paříži vznikla oficiální mezinárodní motocyklová organizace FICM, dnes známá jako FIM. Závod v Dourdanu byl tak oficiálně povýšen na mistrovství světa a Vondřich se do něj kvalifikoval. Trénoval tvrdě – jezdil rychle po špatných cestách a trénoval opravy. Na ty měl mimochodem zajímavou vychytávku, kterou bychom dnes mohli označit jako Simply Clever. Od sedláře si nechal ušít brašnu na náhradní díly, kterou vozil na zádech. Díky tomu si vysloužil legendární přezdívku Cestující kovář.
S touto brašnou také 25. června roku 1905 odstartoval do závodu na zdokonaleném motocyklu L&K typu CCR s dvouválcovým motorem. Stál proti nejlepší konkurenci ze zbytku světa a čekalo ho pět okruhů po 54 kilometrech. Po prvním kole to nevypadalo dobře. Léon Demeester, vítěz předchozího ročníku, vedl o jednadvacet vteřin. Vondřich se do toho však opřel a na konci druhého kola už Demeesterovi překážela ve výhledu jeho brašna. Po čtvrtém kole vedl Vondřich o dvě minuty.
Vondřich dojel úspěšně do cíle a mohl se těšit z vítězství. Jeho rival byl dokonce diskvalifikován pro nepovolenou výměnu kola. Na druhé místo tak postoupil Giosuè Giuppone na Peugeotu. Ten měl ale na Vondřicha propastnou půlhodinovou ztrátu. Nikdo z dalších účastníků závod nedokončil, a tak dobře vyškolený jezdec nakonec vyškolil i všechny ostatní. „To máte za ty hřebíky,“ určitě si pomyslel.
Václav Vondřich se stal během jednoho dne národním hrdinou. Jeho triumf byl následně zpracován v knize Dědeček automobil, kterou v roce 1957 dostal Alfréd Radok také na filmová plátna. Václav Vondřich je jednou z nejvýraznějších osobností sportu první poloviny minulého století. Jeho zápal nám může být inspirací a na odkaz jeho a dalších hvězd té doby navazuje Škoda Motorsport dodnes.
