NOVINKY Z RALLYpřímo do vašeho Messengeru
NOVINKY Z RALLY

Byl jedním z největších hollywoodských jmen, ale i kdyby se nedal na hereckou dráhu, stejně bychom ho patrně znali jako skvělého závodníka. Steve McQueen ve svých filmech řídil mnoho ikonických aut, od nezapomenutelného Fordu Mustang fastback z roku 1968 ve filmu Bullitt až po legendární Porsche 917K v Le Mans. Jeho záliba v rychlých kolech ale nebyla omezená na stříbrné plátno. Za svých krátkých 50 let na tomto světě rychlá auta nejen sbíral, ale také s nimi závodil. A jeho výsledky byly působivé.
 
Terence Stephen McQueen se narodil 24. března 1930 ve městě Beech Grove v americkém státě Indiana. Jako syn akrobatického pilota z leteckého cirkusu nejspíš velkou část své kaskadérské povahy zdědil, i když jeho otec odešel ještě dřív, než se malý Steve narodil. Jeho matka výchovu sama nezvládala a tak McQueena vychovávali jeho prarodiče, žijící na farmě jeho strýce Clauda v Missouri. Byl to právě strýc Claude, kdo jako první zažehl jeho zájem o (zatím ne moc rychlá) kola, když mu dal k narozeninám červenou tříkolku.

 
McQueen měl náročné dospívání. Když mu bylo dvanáct, opustil domov, aby utekl před útoky svého otčíma a nakonec se stal členem pouličního gangu. Později se opět vrátil ke svému strýci, od kterého nakonec odešel k cirkusu. Nakonec byl pro svoje problematické chování poslán do internátní školy pro nezvladatelné chlapce.

Následovala řada různých krátkodobých zaměstnání, než se přidal k námořní pěchotě, kde si svou rebelskou povahou vysloužil hned sedm degradací na vojína a mnoho dní ve vojenském vězení. Později si však na disciplínu zvykl a dokonce byl považován za hrdinu, když zachránil pět dalších mariňáků z tanku, který se zanedlouho probořil skrz led do arktického moře. Po odchodu z armády využil finanční podpory poskytované bývalým vojákům, přestěhoval se do New Yorku a začal studovat herectví.
 
Odtud už je to známý příběh. Nejdříve nějaké menší role, potom průlom s filmem Sedm statečných a v průběhu šedesátých let raketový vzestup ke slávě. Filmy jako Velký útěk, Aféra Thomase Crowna, Útěk, Motýlek nebo Skleněné peklo z něj udělali jednoho z nejslavnějších herců v Hollywoodu. To ale není příběh, který nás dnes zajímá. My jsme tu kvůli McQueenově druhé kariéře.

Ta také začala v první polovině padesátých let. Zatímco studoval herectví, začal si McQueen přivydělávat motocyklovými závody. Byl v tom vynikající a tak si dokázal přijít na slušné peníze, ale teprve až s penězi za jeho první větší roli ve filmu Někdo tam nahoře mě má rád si mohl poprvé v životě koupit nové auto. A jakožto nadšený závodník si vybral Porsche 356 Speedster, nejlehčí, nejryzejší a pro závody nejvhodnější verzi slavného sportovního vozu s motorem vzadu. Jeho auto bylo téměř identické jako to, se kterým jezdil James Dean – až na to, že to Deanovo bylo bílé, zatímco McQueen měl černé.
 
Stejně jako Dean ani McQueen nepoužíval své Porsche jen jako dopravní prostředek, ale také jako sportovní náčiní. V prvním oficiálním závodu, kterého se zúčastnil roku 1959 v kalifornské Santa Barbaře, vyhrál svoji třídu, stejně jako v řadě dalších. Namátkou třeba v Del Mar, Willow Springs nebo Laguna Seca. Své Porsche nakonec prodal, ale litoval toho tak moc, že ho později koupil zpátky a nechal si ho až do konce života.

Jak se vyvíjely jeho schopnosti i reputace, začal se objevovat ve větších závodech, i když ne vždycky ve velkém autě – jako když se posadil za volant BMW Mini a dovezl ho ke třetímu místu v závodě Britského poháru cestovních vozů (BTCC) na okruhu v Brands Hatch.
 
Pořídil si také další „závodní auto na silnici“, tentokrát Jaguar XK-SS, což byla jen mírně zcivilizovaná verze závodního Jaguaru D-type, upravená v minimální nezbytné míře aby byla způsobilá k silničnímu provozu. S Jaguarem závodil nejen na okruzích, ale prý, poněkud méně rozumně, i na silnici. Říkalo se, že policisté v Los Angeles měli vypsanou odměnu pro toho, komu se podaří dát mu pokutu za rychlost. McQueen jim ale vždycky ujel.

V McQueenově garáži se potom objevovalo mnoho dalších rychlých vozů. Mezi ty nejzajímavější patřilo stylové hnědé Ferrari 250 Lusso, které dostal od své ženy Neile Adams, mírně upravené Ferrari 275 GTB/4 NART Spyder a samozřejmě také Porsche 911 S, stejné jako to, které můžete vidět v úvodních scénách filmu Le Mans.
 
Nás ale více zajímají jeho závodní úspěchy. Vrcholem jeho kariéry bylo asi vítězství v kategorii do tří litrů na 12 hodin Sebring v roce 1970, kde spolu s Peterem Revsonem startoval na Porsche 908/2. Nejenže vyhráli svou kategorii a skončili jen 23 sekund za celkovým vítězem Mario Andrettim na pětilitrovém Ferrari 512, ale McQueen to navíc celé zvládnul se sádrou na noze, kterou měl jako následek nehody na motocyklu pár týdnů předtím.
 
Stejného roku se ale chtěl pustit do ještě většího závodu. Lákalo ho zúčastnit se slavné čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans s vozem Porsche 917K, který používal i ve stejnojmenném filmu. Producenti filmu však trvali na tom, že bude buďto závodit, nebo natáčet – a protože natáčení s sebou neslo mnohem více ježdění, vybral si film.

Po Sebringu už Steve McQueen do žádného velkého automobilového závodu nenastoupil, ale pořád se věnoval závodům na motocyklech, zejména těch terénních. V roce 1978 byl dokonce uveden do Síně slávy terénního motorsportu.
 
I když se nikdy doopravdy nevyrovnal výsledkům svého hereckého kolegy z filmu Sklěnené peklo, Paula Newmana, byl Steve McQueen jednou z nejúspěšnějších závodících hereckých hvězd. A rozhodně byl nejvíc cool. Protože, jak už asi víte, McQueen byl přímo ztělesněním slova cool…
 

Tato stránka používá cookies

Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro uvedené účely / uvedený účel.