NOVINKY Z RALLYpřímo do vašeho Messengeru
NOVINKY Z RALLY

Možná na první pohled vypadá jako klasická ŠKODA 100/110, ve skutečnosti však měla 120 S Rallye díky přepracovanému chlazení i pohonné jednotce mnohem blíže věhlasnému modelu ŠKODA 130 RS.

Počátkem 70. let automobilová federace FIA významně ovlivnila vývoj sportovních aut tím, že nechala zaniknout třídu s motorem o objemu do 1150 cm3 a místo ní vypsala novou objemovou třídu do 1300 cm3. Pokud by tehdejší mladoboleslavské stroje zůstaly u menších pohonných jednotek, měly by pochopitelně ve srovnání s konkurencí značnou nevýhodu. Naštěstí ale vývojové oddělení AZNP pracovalo tou dobou na novém agregátu se zvýšeným zdvihem klikové hřídele.

Tato úprava byla připravována pro budoucí velkosériovou produkci, konkrétně pro chystanou typovou řadu 742, přičemž řadový atmosférický čtyřválec o objemu 1173 cm3 dovoloval dostat se pomocí dalšího zvětšení vrtání až na novou hranici 1,3 litru stanovenou předpisem FIA. Řešení bylo na světě a díky tomu se zrodila dnes relativně málo známá, z hlediska následujícího vývoje sportovní techniky ale mimořádně důležitá ŠKODA 120 S a její soutěžní derivát 120 S Rallye.

Stejná jenom na první pohled

Vůz na první pohled možná vypadal jako soudobá ŠKODA 100/110, ale po konstrukční stránce byl natolik odlišný, že mu bylo přiděleno zcela nové typové označení Š 728. Jednou z nejdůležitějších změn byl přesun chladiče ze zadního motorového prostoru dopředu za přepracované přední čelo karoserie, přičemž ohřátý vzduch měl vystupovat skrze usměrňovací kanál a nově vytvořenou mřížku ve víku zavazadlového prostoru. Toto řešení bylo kvůli takzvanému komínovému efektu natolik účinné, že modifikované chlazení nepotřebovalo žádný přídavný ventilátor.

Protože první „stodvacítka“ neměla nárazníky, tvůrci přemístili přední směrovky do výřezů pod hlavními světlomety. Nutno však podotknout, že auta z homologační série určené pro potřeby ministerstva vnitra dostala standardní nárazníky ze sériového modelu ŠKODA 100/110 a jejich neobvyklou konstrukci tak prozrazovala jen nasávací mřížka v přídi a zmiňované otvory v kapotě.

První prototyp prokázal, že přemístění chladiče vylepšilo nejen chlazení, ale díky vyššímu zatížení přední nápravy došlo rovněž ke zlepšení jízdních vlastností. Tím nejdůležitějším dílkem skládačky byl ale pořád motor, který vznikl hned v několika variantách.

Od civilní verze k soutěžnímu speciálu

Základní čtyřválec určený pro civilní provedení ŠKODA 120 S měl standardní objem 1173 cm3 a při kompresním poměru 9,4:1 v kombinaci s karburátorem Jikov 32 DDSR produkoval maximální výkon 64 koní při 5250 ot./min. a nejvyšší točivý moment vrcholil při 4000 ot./min hodnotou 89 Nm. Agregát dostal kromě jiných úprav také litinová víka ložisek klikové hřídele, osmikanálovou hlavu válců a přesněji vyvážený klikový hřídel i ojnice.

„Stodvacítka“ zvládla při hmotnosti jen 795 kg akcelerovat z nuly na 100 km/h za 16,4 sekundy a na dostatečně dlouhé rovince se rozjela na 150 km/h. To možná nebyla dechberoucí čísla, na druhou stranu se psal rok 1972 a navíc se jednalo o nejslabší verzi 120 S.

O něco zajímavější byla z hlediska výkonů i dynamiky ŠKODA 120 S Rallye. Ostřejší model dostal dva dvojité karburátory Weber 40 DCOE 2 a při současném zvýšení kompresního poměru na 10,8:1 byl schopen nabídnout 84 koní při 6500 ot./min., což stačilo ke zkrácení „na stovku“ na 14,2 sekundy. To bylo lepší, vrchol byl ale pořád někde jinde.

Rychlost až 200 km/h

AZNP připravilo pro své soutěžní jezdce tovární provedení, jehož základem byla pohonná jednotka s vrtáním zvětšeným ze 72 na 75,8 milimetru. Tím vzrostl objem motoru na 1299 cm3, čímž ale výčet modifikací neskončil. Konstruktéři použili mazání se suchou klikovou skříní, vylepšené zapalování Lucas, jiná vačka měnila časování ventilového rozvodu a upravovaly se též sací kanály hlavy válců i výfukové potrubí.

Výsledek byl na svou dobu opravdu impozantní. ŠKODA 120 S Rallye v úpravě pro skupinu 2 kategorie A měla atmosférickou třináctistovku s výkonem 120 koní při 7000 ot./min. a nejvyšším točivým momentem 127 Nm při 5000 ot./min. To je 92 koní na litr – v první polovině 70. let. Není divu, že s touto výbavou se „stodvacítka“ dokázala rozjet na stokilometrovou rychlost za 10,4 sekundy a podle použitého finálního převodu v rozvodovce dosahovala maximální rychlosti až 200 km/h.

Výroba modelu ŠKODA 120 S začala na podzim 1971 a byla ukončena již v únoru 1972, kdy AZNP podalo žádost o homologaci. Se samotnou produkcí pomáhalo oddělení Výroby zvláštních modifikací, přičemž význam tohoto modelu je v mnoha směrech mimořádně důležitý. Ač se to možná nezdá, „stodvacítka“ se stala předchůdcem legendárního vozu ŠKODA 130 RS z hlediska konstrukce motoru, převodovky a rovněž chlazení.

Tato stránka používá cookies

Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro uvedené účely / uvedený účel.