Když se posádka vozu ŠKODA FABIA Rally2 vydává na cestu, její výbava se dost liší od toho, co sebou v autě vozí běžní lidé. K rallyovému vozu nejsou žádné klíčky, nemá ABS ani airbagy, chybí klimatizace, navigace a dokonce i vnitřní zpětné zrcátko. Zato v něm ale najdete řadu jiných věcí, bez kterých by ho techničtí a sportovní komisaři vůbec nepustili na trať, a navíc by posádka měla ještě mnohem těžší život. Podívejte se, bez čeho se žádný jezdec ani spolujezdec neobejde.

1. Homologované oblečení

Overaly se vždy vyrábí každému závodníkovi na míru a každý tým si navrhuje vlastní design. Musí ale zároveň splňovat přísné bezpečnostní standardy Mezinárodní automobilové federace FIA, například pokud jde o odolnost proti ohni. Totéž platí pro trika, kalhoty, kukly, rukavice nebo helmy. Každý kus vybavení má na sobě homologační štítek, který se kontroluje na technické přejímce – bez něj se rallye nelze zúčastnit. Spodní nehořlavé prádlo musí mít posádka pod kombinézou vždy po dobu celého konání soutěže. V rámci týmu ŠKODA Motorsport každý člen posádky vlastní čtyři overaly, které se používají na závodech, a další tři na testování. Součástí helmy jsou sluchátka a mikrofony, které snímají hlas a eliminují okolní zvuky, takže se posádka slyší jen vzájemně mezi sebou.

2. Náhradní díly

Málokterý motorista si dnes auto dokáže opravit takzvaně „na koleni“. Na rallye však alespoň provizorní oprava často bývá nezbytná. Posádka proto vždy veze především nejrůznější podvozkové díly. Jsou uchyceny v zadní části auta k bezpečnostnímu rámu, aby nepřekážely například vyjmutí rezervy. Nechybí ani náhradní kapaliny, konkrétně půl litru motorového oleje a půl litru brzdové kapaliny, náhradní řemen a další nezbytnosti – lepící a stahovací pásky, lepidla, konektory, části kabeláže a podobně. Každá posádka používá trochu jiné nářadí podle toho, co komu vyhovuje.

3. Dvě rezervy

S lepící sadou byste třeba na nemilosrdné turecké rallye moc nepochodili. Povinností pro vozy skupiny Rally2 je mít alespoň jedno rezervní kolo, maximálně však pravidla umožňují dvě – a i to je někdy málo. Rezervní kola nemusí být stejného typu, posádka může vézt například jedno kolo s měkkou a druhé s tvrdou směsí. Samotná rezerva je uchycena kurtou s rychloupínací sponou, která zajistí rychlé odepnutí kola. Speciální je také dvoučinný hydraulický hever, který vyvinuli přímo technici ŠKODA Motorsport. Je velice lehký a umožňuje zvednout auto ve velmi krátkém čase. Pro utažení kol se používá rázový utahovák s náhradní baterií, pro případ jeho selhání je nicméně ve voze také standardní klíč.

4. Dva hasicí systémy

Vozy musí být vybaveny hasicím systémem dvojího typu. Manuální hasicí přístroj je umístěn před sedadlem spolujezdce a slouží k uhašení lokálních požárů. Automatický hasicí systém je ovládaný elektricky, obsahuje tři kilogramy hasiva a je umístěn za sedačkou spolujezdce. Hliníkovými trubkami se pak v případě spuštění rozvádí hasivo do kabiny vozu a motorového prostoru. Systém se aktivuje tlačítkem zevnitř nebo venkovním spínačem pod čelním oknem. Funkcí tohoto systému není uhasit v případě požáru celý vůz, ale dát posádce potřebný čas k úniku. Součástí jeho homologace jsou i reálné testy, kdy je simulován požár a hodnocena účinnost hašení.

5. Pásy včetně řezáku

Také šestibodové bezpečnostní pásy podléhají velmi přísné kontrole. FIA stanovuje i úhly uchycení jednotlivých pásů a při každé technické přejímce komisaři ověřují, že nejsou nijak poškozené. Důležité je správné nastavení spodního pásu, jenž je uchycen k podlaze vozu a prochází průvlakem sedačky. Nastavit se musí i délka ramenních pásů, přičemž klíčová je pozice přezek na hrudi. Boční pásy jsou jednoduše upravitelné a vše musí komfortně zapadat do bezpečnostního zámku. Tento zámek pak jedním pootočením ovládací páčky rozepne všech šest pásů a umožní tak rychlé vystoupení. Pro případ selhání zámku musí mít posádka dle předpisů na dosah bezpečnostní řezák, kterým lze pásy přeříznout a uniknout z havarovaného auta.

6. Spousta trubek

Hmotnost vnitřního bezpečnostního rámu je přibližně 52 kg a je na něj použito asi 34 metrů chrom-molybdenových trubek. Předepsaná je také maximální deformace stanovenou silou, kterou musí rám vydržet. FIA stanovuje požadavky na konstrukci, různé varianty napojení a vedení trubek, jejich průměry a minimální tloušťky. Důležité je také rám co nejtěsněji přiblížit karoserii a zajistit požadovaný prostor pro průchod posádky bočními dveřmi. Bezpečnostní rám je jedním s nejdůležitějších bezpečnostních prvků celého vozu a v případě havárie může zachránit život posádky. Proto komisaři po každé havárii zkoumají, zda nedošlo k jeho poškození. Pokud ano, auto nesmí pokračovat.

7. HANS

Nejde o jméno německého spolujezdce, ale nedílnou součást ochrany posádky – systém ochrany hlavy a krční páteře. V minulosti totiž při nehodách často docházelo právě ke zraněním v oblasti krčních a hrudních obratlů. Po výzkumu provedeném FIA se do motorsportu zavedl systém HANS. Ten je usazen na ramenou závodníka a je přímo spojen s jeho helmou. V případě nárazu omezuje pohyby hlavy a eliminuje poškození krku. Celý systém byl průběžně dál upravován a v současnosti je nejvíce preferovaný tzv. Hybrid, který je spojen i s horní částí trupu.

8. „Neprůstřelné“ dveře

Boční náraz je velice nebezpečný a pozornost bezpečnostních expertů se proto do značné míry soustředí právě na tuto oblast. Důležitou součást ochrany posádky tvoří bezpečnostní pěny, které jsou umístěny ve dveřích a v prostoru mezi sedačkou a dveřmi. Při bočním nárazu jsou schopny pohltit velké množství energie. Také dveřní panely musí být vyrobené ze speciálního materiálu. Je na něj použito šest vrstev karbonu a kevlaru v přesném složení a gramáži. Ano, toho kevlaru, který se používá na výrobu neprůstřelných vest. Boční okna jsou pak vyrobena z polykarbonátu o minimální tloušťce 4 mm a musí být možné je vyndat i bez použití nářadí.

9. Polštář na sezení

Závodní sedačky lze upravovat pouze pomocí bezpečnostních paměťových pěn, jinak jsou jejich parametry pevně dané. Na výběr je proto i několik polštářů, díky kterým je možné sedačky upravit dle potřeb závodníka. Důležitá je velikost sedačky a pozice závodníka v ní – pravidla udávají, že boční stěny sedačky chránící hlavu nesmí být níže, než je úroveň očí závodníka. Hlava také ze sedačky nesmí přečnívat, aby nedošlo k poranění při bočním nárazu. V zásadě se proto pro většinu špičkových pilotů vyrábí sedačka na míru. Nastavení výšky sedačky a vzdálenosti v podélném směru zajišťují hliníkové držáky, které jsou pevně přišroubované ke karoserii. Krom sedačky lze nastavit také vzdálenost a úhel pedálové skupiny. Ve voze ŠKODA FABIA Rally2 evo je možné nastavit tuto vzdálenost do čtyř pozic po 25 mm.

10. Telefon a doklady

Ne všechno se ovšem od cestování běžným autem liší. I posádka rallyového speciálu s sebou vozí vodu, jídlo, doklady (zelená karta, malý technický průkaz) a mobilní telefon, který ale na rozdíl od mnoha řidičů zásadně nepoužívá za jízdy. Pokud se soutěž jede na odlehlém místě bez kvalitního mobilního signálu, používá se satelitní telefon. Po každé rychlostní zkoušce pošle spolujezdec zprávu s informacemi o stavu auta a jezdcův komentář k nastavení vozu a stavu pneumatik. Také se zasílají informace z teplotních a tlakových senzorů, které jsou zobrazeny na hlavním displeji, a v případě havárie jsou důležité fotografie poškození. „Přítelem na telefonu“ je pro posádku závodní inženýr, který na dálku pomáhá s řešením případných problémů.