Škoda Motorsport oslavuje 125 let a my si připomínáme významné milníky z této dlouhé a bohaté historie. Minule jsme naše putování zakončili stále v jedné stopě. Dnes se konečně vydáme do světa automobilů, kde si první úspěch připsal sám pan zakladatel.
Přesun z jedné stopy do dvou byl od značky Laurin & Klement nejen vizionářský, ale i celkem odvážný. Automobily totiž zpočátku neměly na růžích ustláno, některým škarohlídům, kteří stále věřili v koňskou dopravu, připadaly jako obludné zbytečnosti. Přesto byste v Evropě už tehdy napočítali dost výrobců automobilů, jen šlo spíše o řemeslnou práci v jednotkách kusů. Automobil byl experimentem, který se teprve musel osvědčit.
Možnosti motorizovaného pohybu ve dvou stopách začali v Mladé Boleslavi zkoumat poměrně brzy, vozidlo připomínající automobil se v dobových materiálech objevilo již v roce 1901. Myšlenka se dále rozvíjela a vývoj pokračoval, až se v pražském Průmyslovém paláci v dubnu roku 1905 představil vidlicový dvouválcový motor o výkonu 6 koní pro připravovaný automobil. V posledním čtvrtletí téhož roku již tisk seznamoval čtenáře s prvním automobilem Laurin & Klement Voiturette A.
V roce 1906 dostal vůz úřední povolení k provozu a rozjel tak automobilovou výrobu trvající dodnes. Václav Laurin a Václav Klement potřebovali svůj nový produkt dostat mezi běžné lidi. Ukázat, že vozy jsou rychlé a že něco vydrží. Se svými zkušenými techniky a závodníky díky bicyklům a motocyklům už ale naštěstí věděli, jak se na lopatě sedí. Do prvního závodu tak nebylo daleko.
Ze soboty 12. na neděli 13. května roku 1906 se tak postavili čtyři piloti z Mladé Boleslavi na start mezinárodní vytrvalostní jízdy uspořádané Rakouským automobilovým klubem. Tyto jízdy byly ve své době velmi populární, ukazovaly výdrž nových produktů a zároveň poskytovaly tvůrcům užitečnou zpětnou vazbu. Zřejmý byl i přínos po stránce propagace. V těchto jízdách nešlo o rychlost, ale o pravidelnost. Účastníci museli dodržovat průměrnou rychlost určenou podle počtu válců motoru: 22 km/h pro jednoválcové a 27 km/h pro dvouválcové motory. Za každou minutu pod nebo přes čas vypočítaný z průměrné rychlosti dostal jezdec v cíli 10 trestných bodů.
Tato a podobné události pomáhaly úsvitu automobilu jako takového a Mladoboleslavští byli součástí. Jeden z přihlášených vozů řídil sám Václav Klement. Dalšími piloty byli vedoucí vídeňského zastoupení L&K Karl Kollarz, zkušený motocyklový závodník Václav Vondřich a konstruktér Karl Slevogt. Každý z nich seděl za volantem inovovaného modelu Voiturette B, který měl tou dobou teprve měsíc po premiéře.
Účastníky čekaly dvě etapy, sobotní z Vídně do Štýrského Hradce (Graz) a nedělní zpět do Vídně. V cestě jim stál i náročnější terén, například horský průsmyk Semmering. Celkem to bylo 410 kilometrů, většinou po prašných cestách a dlažebních kostkách. Pionýři automobilismu se začali řadit na start již kolem páté hodiny ranní, Václav Klement si držel své spolubojovníky u sebe a vyrazil s nimi psát historii.
První etapu nedokončil jen „Cestující kovář“ Václav Vondřich, který měl nehodu. Kollarz, Slevogt a Klement ale etapu úspěšně dokončili a přeparkovali své vozy z cíle do nedaleké garáže, aby na nich nemohli provádět žádné opravy. Druhý den ráno už naše trojice vyrazila do cíle celé jízdy po čistých cestách spláchnutých nočním deštěm, ale také s blížícími se bouřkovými mraky.
Pro Václava Klementa byla bouřka nakonec ten nejmenší problém; v horském průsmyku totiž musel opravit pneumatiku kvůli defektu. I přes to všechno ale nakonec dorazil do cíle, kde čekal dav příznivců a také vážení pánové automobilových klubů. Navzdory nepříjemnostem obsadil Václav Klement ve své třídě třetí místo se 130 trestnými body. Slevogt byl v kategorii šestý, Kollarz osmý.
