Po několika nových podnicích se Světový rallye šampionát (WRC) vrátil na všem dobře známou finskou šotolinu. Jedna z nejrychlejších soutěží v kalendáři, která již několik desítek let přináší úžasnou podívanou. Létající auta, vysoká rychlost, úspěšné domácí posádky a fanoušci, kteří nadšeně pomáhají dostat auta zpět na trať. Takto by se dala obecně shrnout Rally Finland.

Rally Finland je již tradičním podnikem, který se v kalendářích WRC objevuje pravidelně od roku 1973. Soutěž, dříve známá jako Rallye Tisíce jezer, bývá označována také jako finská Grand Prix, jelikož rychlost, které vozy dosahují na této hladké finské šotolině je dech beroucí a řadí tento podnik mezi nejrychlejší. Důkazem je rok 2016, kdy se severoirský jezdec Kris Meeke zapsal s vozem třídy WRC do historie Světového rallye šampionátu, a to s nejvyšší průměrnou rychlostí během rallye, která činila 126,62 km/h. Obecně je však známo, že specifičnost finského povrchu hraje do karet především domácím posádkám, které mají tento povrch zarytý pod kůží jako nikdo jiný. To potvrzuje také statistika, podle které vyhráli domácí jezdci 55 ročníků Rally Finland z celkového počtu 69.

O náročnosti soutěže tedy není pochyb. Široké, a především hladké finské cesty, proložené techničtějšími pasážemi a velkým množstvím skoků, neodpouští žádnou chybu. Rozpis posádek musí být precizní, jelikož se za slepými horizonty často skrývají zatáčky, do kterých je nutné najet přesně. Zároveň je tato rallye jedna z nejtěžších i pro spolujezdce, jelikož musí v již zmiňovaných vysokých rychlostech číst rozpis mnohem rychleji a sebemenší prodleva může mít fatální následky. Dalším charakteristickým rysem je také velké množství dlouhých skoků, které dělají finskou rallye zase o kus zajímavější a jedinečnější. Zvládnutí těchto skoků ale vyžaduje nutnou dávku zkušeností a odvahy. Pokud jede vůz příliš rychle, jeho aerodynamika nutí zadní část auta klesat a předek se naopak zvedá. Jak správně zvládnout techniku nejen finských skoků, nám popsal před dvěma roky bývalý tovární jezdec ŠKODA Motorsport, Kalle Rovapenperä. Připomeňte si lekci „létání“ s Kallem a inženýrem ŠKODA Motorsport, Ericem Mommeyem v tomto článku.

Nejen díky těmto tipům je Kalle Rovanperä jedním z místních jezdců, kteří se mohli radovat z vítězství na domácí půdě. Podařilo se mu to v roce 2019 v kategorii WRC2 Pro s vozem ŠKODA FABIA Rally2 evo. A úspěchů, kterých tento vůz ve Finsku dosáhl, bylo mnohem více. V roce 2015 a 2016 slavil vítězství ve WRC2 tovární jezdec Esapekka Lappi a v následujících dvou letech to byl Jari Huttunen a Eerik Pietarinen, v soukromě nasazených vozech FABIA Rally2. V letošním ročníku se do souboje o první místo zapojilo 27 posádek s vozy třídy Rally2 a 13 z nich spoléhalo na vůz značky ŠKODA. V kategorii WRC2 se však tentokrát tyto vozy neobjevily. Vedoucí posádky a zároveň týmoví kolegové z Toksport WRT, podporovaného ŠKODA Motorsport, Andreas Mikkelsen/Elliott Edmondson a Marco Bulacia/Marcel Der Ohannesian, se rozhodli tuto soutěž vynechat. Všechna pozornost se tedy přenesla na kategorii WRC3, a to především na místní posádky, mezi které patřil například Emil Lindholm/Reeta Hämäläinen, Teemu Asunmaa/Marko Salminen a Mikko Heikkilä/Topi Luhtinen, kteří byli od začátku považováni za favority soutěže.

Počet RZ 19
Délka (km) 287
Start 1.10.

Finská Grand Prix odstartovala v pátek 1.10. rychlostní zkouškou v centru města Jyväskylä, které každoročně přihlíží obrovské davy diváků. A posádkám s vozy ŠKODA FABIA Rally2 se dařilo již od samého začátku. Po městské erzetě jim patřila první tři místa kategorie WRC3, ovšem dalších 283 ostrých kilometrů bylo ještě před nimi. Hned první den se ale ukázalo, že konkurence bude veliká a pořadí posádek na předních místech se celý pátek měnilo každou následující erzetou. Výjimkou však byl Emil Lindholm se svou spolujezdkyní Reetou Hämäläinen, kteří si dokázali udržet průběžné první místo po celý první den rallye, který obnášel 89 kilometrů rychlostních zkoušek.

V průběhu druhého dne finské rallye, který tvořilo téměř 152 ostrých kilometrů, se situace příliš nezměnila. Neustálý souboj o přední příčky pokračoval, ovšem s jednou výjimkou. První místo si od první erzety hlídal Emil Lindholm, který si po 287 kilometrech na této rychlé finské šotolině dojel průměrnou rychlostí 114,8 km/h pro vítězství v kategorii WRC3. Jeho průměrnou rychlost sice snížily dva průjezdy klikatou městskou erzetou Harju, ale na působivosti tohoto čísla to nic nemění.

Letošní ročník Rally Finland opět dokázal, že díky svému specifickému povrchu mají navrch především domácí posádky. Společně s Emilem Linholmem a Reetou Hämäläinen na stupně vítězů totiž vystoupali další čtyři Finové, konkrétně Mikko Heikkilä/Topi Luhtinen (ŠKODA FABIA Rally2 evo) a Lauri Joona/Mikael Korhonen (ŠKODA FABIA Rally2). Vozy ŠKODA FABIA Rally2 a Rally2 evo tak zaznamenaly další úspěšný ročník finské rallye, jelikož se celkem 7 z nich dokázalo umístit v TOP 10.

Létající vozy i překrásnou finskou scenérii si můžete vychutnat na následujících fotografiích. Některé z nich jsme pro vás připravili také ve formě tapet pro váš mobilní telefon.