Zrod legendy jménem Octavia

Škoda Motorsport oslavuje 125 let a my si připomínáme významné milníky z této dlouhé a bohaté historie. Minule jsme si přiblížili první úspěchy z 30. let na Rallye Monte-Carlo. Naše putování se nyní přesune v čase do přelomu 50. a 60. let. Tehdy totiž přišel čas vozů Škoda 440 a Octavia.

Poválečný motorsport začal v Mladé Boleslavi s modely Škoda 1101 a 1102, kterým se přezdívalo Tudor. Jejich nástupci v podobě řady 1200 a 1201 se na motorsport bohužel moc nehodili, protože to byla zkrátka příliš velká a těžká auta. Když tak z výrobních linek začala v roce 1955 sjíždět zbrusu nová Škoda 440, známá také jako Spartak, mohli ve sportovním oddělení jásat. Atletická kráska měla svižný motor o objemu 1089 cm³ a nízkou hmotnost.

Ihned tak bylo jasné, že se Škoda 440 bude na závodění skvěle hodit. Měla nejen výborný poměr výkonu a hmotnosti, ale vyznačovala se i houževnatostí a dobrou řiditelností. Mezinárodní sportovní premiéry se dočkala v Alpské jízdě hned na konci jara v roce svého uvedení na trh. V následujícím období se pak spojila touha závodníků soutěžit s přáním tehdejšího československého režimu prezentovat se na trzích vhodných pro export.

Škoda 440 a její modernizovaná verze Octavia tak projely řadou cílů prestižních soutěží napříč celou Evropou. Netrvalo dlouho a vozy z Mladé Boleslavi se také opět postavily na start hvězdicové jízdy na Rallye Monte-Carlo. Do té v roce 1956 vystartovaly tři československé posádky i několik zahraničních.

Na konci soutěže se udála jedna zajímavost – v jízdě zručnosti, kam se přihlásila zhruba stovka vozů a jejíž výsledky se nezapočítávaly do celkového hodnocení, skončil Miroslav Fousek se Škodou 440 čtrnáctý. Tento výsledek byl o to cennější, že první příčky tehdy obsadily neporovnatelné železné hvězdy ze Západu, jako například Mercedes-Benz 300 SL s šestiválcem. Škodovka s jedenáctistovkou od nich přesto nebyla vůbec daleko.

Soutěžní legenda Octavia

Škoda Octavia Touring Sport (TS) existovala postupně ve dvou objemových, a tedy i výkonových variantách. Původní verze o objemu 1089 cm³ byla oproti základnímu provedení vozu Octavia osazena dvěma spádovými karburátory Jikov 32 SOPb. Motor dostal nové sací potrubí a kompresní poměr se díky deflektorům na pístech zvětšil na 8,4 : 1. Takto upravený agregát generoval výkon 50 koní. Modernizace sériového modelu v roce 1961 přinesla i verzi Super s převrtaným motorem o objemu 1221 cm³. Z ní vycházející soutěžní speciál TS 1200 dosahoval výkonu 55 koní. Šikovní zákazníci a ladiči ale dokázali vytáhnout výkon motoru až k hranici 100 koní.

Silné výsledky

Když se v roce 1960 rozhodoval mladý soukromý finský závodník Esko Keinänen, do jakého vozu pro nadcházející sezonu usedne, vybral si právě krásku zpoza železné opony. Předchozí dva ročníky odjezdil ve voze Peugeot, ale teď přišel čas se posunout. Škoda 440 už toho měla tou dobou dost úspěšně odzávoděno (a to i na Skandinávském poloostrově), takže s nachystanou modernizací Octavia TS Keinänen přesně věděl, do čeho jde.

A rozhodl se správně. Hned první rally dokončil se svým novým spolujezdcem Rainerem Eklundem na třetím místě a na stupních vítězů pak nechyběli do konce sezony téměř nikdy. Hned zkraje následujícího roku však přišla skutečná bomba. Lednová Rallye Monte-Carlo roku 1961 neměla na startu žádnou československou posádku. Škodovky tam ale nechyběly a v jedné z nich seděla právě sehraná dvojice Keinänen/Eklund.

V jubilejním 30. ročníku této prestižní soutěže uspěla finská posádka vítězstvím ve své třídě a zazářila šestým místem v absolutním pořadí. Tento výsledek s okřídleným šípem překonal až Armin Schwarz v roce 2001, který se zde umístil celkově na 4. pozici. Úsměvným detailem je, že to bylo taktéž za volantem vozu Octavia – ovšem už té moderní, vyráběné od roku 1996, která zamířila do královské třídy WRC.

Své schopnosti poté finská dvojice ještě potvrdila na oblíbené Rally tisíce jezer, kde skončila celkově třetí. A kdyby náhodou někdo stále pochyboval a myslel si, že měla mladá posádka opravdu jen štěstí, vyrazila se Škodovkou na Monte Carlo i další rok. Ve své třídě byla opět první. Později si na Rally tisíce jezer dokonce vyjezdila absolutní druhé místo a nechala za sebou i vozy značek Saab, Volkswagen nebo Porsche.

Třetí vítězství v řadě pak pro značku Škoda na slavné Rallye Monte-Carlo získala v ročníku 1963 norská posádka Edward Gjølberg / Carl Karlan opět s vozem Octavia TS 1200.

Díky odvážným jezdcům a zručným konstruktérům si tak můžeme připomínat 125 let soutěžních úspěchů v každé historické etapě značky z Mladé Boleslavi. Společné úspěchy totiž dokázaly prorazit i železnou oponu. Srdcaři ze středu Evropy si vždy našli cestu, jak o sobě dát vědět celému světu. A někdy je z toho i titul mistra světa.